Moje maminka úžasně plete, je rychlá, zručná a umí uplést snad všechno na světe. Ale!! :-) Ale musí plést "pod dozorem", protože kreativita ji nesvědčí:
"Mami, vždyť jsem chtěla krátký svetr, jen do pasu, tak proč je pod zadek?" ptám se.
"Zlato, vždyť by ti "táhlo" na záda a to už v tvém věku není dobré, tak jsem to udělala raději delší" odpovídá maminka.
"Mami a proč ten svetr není úplně "obepnutý", jak jsem chtěla?" ptám se
"Miláčku, to by nebylo pohodlné, přidala jsem ti tam pár ok na šířku, ať můžeš vůbec dýchat.." odpovídá maminka.
Já sama miluji ve svém tvoření volnost a kreativitu, ale moji mamince ji bohužel dopřát nemohu... Maminka dostane přesné zadání: materiál, nákres s kótami a ústní popis, aby se opravdu nebylo možno odchýlit od mé představy.
Černý úzký svetr s rolákem, přesně dané rozměry, jasně dohodnutý vzor, vše musí klapnout.
"Mami, proboha, co to mám na tom svetru? " Zírám na svůj černý svetr doplněný o vyplétaný vzor květin - vypadá to jako exotická botanická zahrada.
"Zlato, vždyť v té černé bys byla celá pobledlá, chtělo to nějakou veselou barvu"! :-)
Teď to máme se sestrou vychytané... maminke plete jen, když jsem tam já nebo sestra na návštěvě, s ukončením návštěvy se ji odebírají jehlice i materiál, aby nemohla v naší nepřítomnosit inprovizovat.
Mami, mám Tě moc ráda, jsi můj poklad, ale ty divné peříčka a korálky už fakt na svetru nechci! :-)
Komentáře:
Komentáře mohou vkládat jen přihlášení uživatelé.maminka........?????????? Jo jo, i já to zažila a stále zažívám, chápu a přesto miluji tyhle maminky.
Na co bychom pak vzpomínali ?????????
:-)
no a pro mě neplete nikdo.. což je ještě horší...:-)